Weiss Jan

( * 10.5. 1982  + 7.3. 1972 ) 

 

Narodil se 10. května 1892 v Jilemnici. Zemřel 7. března 1972 v Praze. Jeho rodný dům stojí ve Valdštejnské ulici č.p. 68.

Tento dům koupil jeho otec Josef Weiss kolem roku 1885. Josef Weiss se narodil roku 1854 v domě č.p. 110 ve “Zvědavé uličce” v Jilemnici. Byl vyučen pekařem, později dělal ševcovské práce a nakonec se stal obchodníkem s kůžemi. Jeho žena, matka, Jana Weisse se narodila roku 1858 v Černém Dole.
Jan Weiss studoval na gymnáziu v Hradci Králové, maturoval ve Dvoře Králové. Jeden rok studoval práva ve Vídni. Studium přerušila první světová válka. By1 na italské a ruské frontě, později byl zajat a poslán na Sibiř. Vstoupil do čs. legií v Rusku a po skončení války se přes Vladivostok a Suez vrátil domů. To bylo roku 1920. By1 zaměstnán na ministerstvu veřejných věcí a při tom psal. Roku 1924 otiskl svoji první povídku “Ruce” První práce mu vycházely v časopisech. Knižně debutoval až v r. 1927 dvěma povídkovými cykly “Barák smrti” a “Zrcadlo, které opožďuje”.

Byl představitelem moderní české prózy meziválečného období. Svým dílem bojoval proti hrůzám války. Ve vrcholném díle “Dům o tisíci patrech” sugestivně líčí příběh tyfem nemocného zajatce, kterému se v horečném snu zdá, že se dostal do mrakodrapu ovládaného nestvůrným diktátorem Mullerem.

V meziválečné tvorbě se Weiss jeví, hlavně v povídkách, jako vnímavý psycholog. Píše o obyčejných hrdinech, lidech, na které doléhá život jako těžké břemeno. Má pro ně útěšný humor, na příklad v povídkách “Tetička”, “Příběhy staré a nové”. Jeho soucit je ale sociálně nepřesný, nejsou jasně vyznačeny hranice mezi viníkem a obětí.

Několik prací J. Weisse bylo přeloženo do cizích jazyků. Krkonošské muzeum v Jilemnici má některé tyto překlady ve svých sbírkách. Jan Weiss byl básníkem snu a fantazie. 
Jeho díla jsou postavena na prolínání snu a skutečnosti, na snových a fantaskních vizích, z nichž však vyrůstá soucitný zájem o člověka, o jeho složitá psychická zákoutí.
Patří k zakladatelům naší vědeckofantastické literatury. Řadí se v tomto žánru po bok K. Čapkovi, Sv. Čechovi, J. Arbesovi, J. Nesvadbovi, L. Součkovi.
Do svého rodného města, jehož byl čestným občanem, se Jan Weiss stále vracel. Nalezl zde i místo svého posledního odpočinku.Našeho významného rodáka nám připomíná pomník s bustou na místním hřbitově - urnovém háji.
Jméno spisovatele Jana Weisse nese též jedna z ulic ve městě, na sídlišti.

Podrobnější informace je možné najít na stránce - www.sweb.cz/jan.weiss