Havlíček Jaroslav
( * 3.2. 1896 + 7.4.1943 )
Městská knihovna přijala do svého názvu v roce 1991 (u příležitosti 95.výročí narození) jméno jilemnického rodáka – spisovatele Jaroslava Havlíčka. Pocházel z učitelské rodiny. Vystudoval gymnázium a kurs při Obchodní akademii v Jičíně. Měl zálibu v kreslení a zájem studovat na uměleckoprůmyslové škole. Praktické záměry rodičů tuto touhu potlačily. V období I. sv. války byl třikrát na frontě. Jeho korespondence z války čeká dosud na zveřejnění. Po válce se stal úředníkem Živnostenské banky v Praze. Své povolání neměl rád, ale z existenčních důvodů v něm vytrval. Psal a tvořil většinou po nocích. Přepracován a vyčerpán umírá na zánět mozkových blan. Ve své tvorbě vycházel z prostředí Prahy. Napsal řadu psychologických románů („Petrolejové lampy“, „Vlčí kůže“, „Neviditelný“, „Ta třetí“, „Jaro v domě“, „ Barbora Hlavsová“), novel – „Synáček“, „Zánik městečka Olšiny“, „Helimadoe“) a knihy povídek o postavách a postavičkách, které znal („Neopatrné panny“, „Zázrak flamendrů“, „Neklidná srdce“, „Smaragdový příboj“, „Prodavač času“, „Kalvach“, „Vzdoropohádky“ a autobiografii „Máňa“).
Havlíčkovo dílo, uzrávající v nepříznivých podmínkách osobních a na okraji soudobého literárního dění se dnes jeví jako jedno z umělecky nejpůsobivějších řešení české meziválečné psychologické prózy.